O založení a životě sboru Českobratrské církve evangelické v Boskovicích

O založení a životě sboru 
Českobratrské církve evangelické v Boskovicích
 
Ačkoliv mají Boskovice starou českobratrskou tradici jako středisko Jednoty bratrské, církevní život ustrnul na přelomu 19. a 20.století. Několik rodin, které si uchovaly víru svých otců byly odkázány na duchovní posilu sboru ve Vanovicích. Do vzdáleného kostela se většinou chodilo pěšky. Brzy ráno se zpěvníkem v ruce vycházeli ze svých domovů a skoro k večeru se vraceli. Byli to věřící a opravdoví lidé a tato dlouhá cesta je nelekala.
 
Po první světové válce příslušníků evangelické církve přibylo a byla zřizována nová sborová střediska. Tak se stalo i v Boskovicích. Zrodila se touha konat bohoslužby přímo na místě, zprvu alespoň jednou měsíčně. Bylo to pouhé přání, ale co nezmohou lidé toužící po Božím slově?
 
A tak se sešli evangelíci boskovičtí se zástupci z Chrudichrom, Mladkova a Svitávky k první schůzce v domě Fr.Loubala, kdy se usneslo neprodleně zahájit práce na zřízení kazatelské stanice. Mateřský sbor ve Vanovicích toto stanovisko přijal a podpořil.
 
První bohoslužby v Boskovicích se konaly v propůjčené místnosti ve zdejším gymnáziu. Tu bylo zapotřebí upravit. K tomu se konaly sbírky, z darů se zakoupily lavice, bratr lékárník Lány daroval stůl, pak byla koupena kamna a nové harmonium. V neposlední řadě musely být schváleny stanovy kazatelské stanice.
 
Činnost kazatelské stanice byla slavnostně zahájena 21.září 1924. Toho dne byly konány první bohoslužby, jež vykonal vanovický farář Kamil Nagy. Radost byla velká. Zápis br.Prudkého: „Práce naše jde slibně kupředu a doufáme, že všichni v lásce, svornosti a vzájemné důvěře i nadále vytrváme, překonáme v budoucnu snadno všecky překážky u víře, že konáme práci na poli Páně, k udržení a prohloubení víry našich otců.“
 
Předsedou kazatelské stanice byl zvolen František Loubal, jednatelem Josef Prudký a pokladníkem Josef Vykoukal. Kázali zde především vanovičtí kazatelé. Především Kamil Nagy, druhý synodní senior Českobratrské církve evangelické, dále vikář Václav Hrubý, diakoni Tomáš Rumíšek a Samuel Dobis, farář Ladislav Barot a mnozí hosté.
 
Oficiální zřízení kazatelské stanice byl pouhý začátek další práce. Na bohoslužby přicházelo víc a víc návštěvníků, z toho důvodu se začalo uvažovat o vybudování modlitebny. Roku 1935 se podařilo koupit od obce pozemek, na kterém se za pět let začal budovat kostel. Roku 1941 byla stavba ukončena a od té doby slouží (nejen) evangelíkům z Boskovic a přilehlých obcí.
 
Uběhlo dalších deset let a život kazatelské stanice se natolik rozvinul, že si zasloužila vlastního duchovního správce. Samostatný evangelický sbor v Boskovicích byl založen roku 1952.
 
Faráři v Boskovicích
Jan Vrubel                                     v letech 1952 - 1968
Miroslav Rozbořil                                       1969 - 1994
Michal Vogl                                                1995 - 1998 
opět Miroslav Rozbořil                               1998 - 2001
Marek Zikmund                                           2001 - 2013
Jiří Bureš                                                    2014 - dodnes
 
Kurátory byly:
František Staněk
Karel Boháček                               v letech 1968 - 1970
Josef Vykoukal                                            1970 - 1974
Miroslav Kudláček                                      1974 - 1984
Pavel Trumpeš                                             1985 - 2001
Josef Kostelecký                                          2001 - 2015
Henrieta Hlubinková                                    2015 - dodnes
 
Dnešní evangelický sbor je na katolickém boskovicku menšinou. Přesto byl a je oporou mnohým rodinám a jednotlivcům, vyrostlým v evangelické tradici i přicházejícím zvenčí.
V kostele i na protější faře se setkávají děti i dospělí k bohoslužbám, k rozhovorům nad Biblí, k volným diskusím, ke zpívání, ke sdílení zkušeností a zážitků.
Jednotlivé generace mají v týdnu svůj program, nedělní bohoslužby slavíme společně. Vždy první neděli v měsíci slavíme svatou Večeři Páně, jednou za dva měsíce pořádáme tzv. rodinné bohoslužby zaměřené pro děti. Spolu s křesťany jiných denominací slavíme jednou až dvakrát za rok ekumenickou bohoslužbu.
Členem sboru se člověk stává křtem, dítě či dospělý, nebo přistoupením do sboru. U křtu dítěte se jeho rodiče a kmotři zavazují k výchově a vedení dětí v duchu křesťanství. V kostele se také konají pohřby a svatby.
 
Pravidelný program:
Bohoslužby
Nedělní škola
Miniklub – setkání předškolních dětí
Biblická hodina mladších dětí -převážne 1.stupeň
Biblická hodina starších dětí (dorost) - převážně 2.stupeň
Konfirmační cvičení
Biblická hodina pro dospělé
Sborový zpěv
Zpívání  s dětmi
Setkání střední generace – „třicátníci“ – 1x měsíčně
„Kavárnička“ – 1x měsíčně
 
Kromě pravidelných setkání pořádáme např. letní tábory, sborové výlety, setkání s hosty, přednášky, koncerty, vánoční hry, sbírky šatstva, brigády,  jsme zapojeni do projektu Adopce na dálku atd.
 
Ke sboru patří kazatelská stanice v nedalekých Sudicích, kde se konají dvakrát měsíčně bohoslužby a každý týden biblické hodiny. Zde se scházíme v budově bývalé školy na návsi, která již léta patří našemu sboru.
V čele sboru je staršovstvo, grémium tvořené dvanácti laiky a bratrem farářem. Členové staršovstva jsou voleni na šest let a jsou odpovědní za duchovní i hospodářský život sboru.
 
Nežijeme ovšem jen vlastními starostmi a radostmi. Již 16 let se pravidelně setkáváme s přáteli z partnerského sboru v Saalu nad Dunajem v Bavorsku. Toto přátelství nám pomáhá pohlížet na naši minulost i přítomnost z většího nadhledu. A především nám dopřává sdílet víru spolu s lidmi jiného jazyka. Lépe si uvědomujeme, že naše kultura a myšlenka spojené Evropy vyrůstá z křesťanských hodnot. A že přes různé obtíže a překážky stojí za to stavět svůj život na víře.

Aktuality sboru

Vyšlo velikonoční číslo sborového časopisu Na rozcestí.