VELIKONOČNÍ DOPIS 2011

První den po sobotě, když ještě byla tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že kámen je od hrobu odvalen. Běžela k Šimonu Petrovi a k tomu učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: "Vzali Pána z hrobu, a nevíme, kam ho položili." Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu.Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první. Sehnul se a viděl tam ležet lněná plátna, ale dovnitř nevešel. Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna, ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě. Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil. Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých.
Janovo evangelium 20,1-9
 
Příběh o tom, jak Marie Magdalská hledá Ježíše je příběhem lásky. Marie se vydala na cestu v noci, když jí smutek zatemňoval srdce. Vydala se na cestu, aby hledala toho, koho její duše milovala.

Jak je výmluvné, že se rozhodující události Ježíšova života odehrávají uprostřed noci. Kristův příchod mezi nás v noci Božího narození a jeho vítězství nad smrtí v noci Velikonoční.

Noc je sama o sobě něčím podivuhodným. Abraham poslechl Hospodina a vyšel v noci ze stanu, aby se zadíval na hvězdy, v nichž četl Boží příslib hojného potomstva.

Jak je překvapivé uvědomit si, že v noci vidíme mnohem dál než ve dne. Když hledíme na hvězdné nebe, otevírá se nám okno, které ve dne zůstává zavřené. Protože nejsme oslněni světlem slunce, vidíme  najednou  nesrovnatelně  dál.  Otevírá se před námi celý vesmír.

Noc samozřejmě přináší také temnotu, nástrahy a zločin. Může být nebezpečná, může nahánět úzkost a hrůzu. Není jen časem odpočinku, je podobná smrti. Sám spánek člověka není bez tajemství. Člověk usíná, pozbývá vědomí, ale ví přitom, že se zase probudí.

Tak je noc předobrazem smrti i poslem víry. Připomíná člověku bránu smrti, nicoty a zapomnění. Dává mu ale také možnost doufat ve zmrtvýchvstání.

I v noci svítí světla na obloze a za okny lidských příbytků. Světla však není tolik jako ve dne. V noci se stává vzácným. Teprve v noci člověk chápe, jak je pro něj světlo důležité.

Bůh je mnohem větší než my. Přesto se stal v Ježíši Kristu člověkem, jedním z nás. Nepřestává být tajemstvím, ale přišel a je nám tak blízko jako nikdy předtím. Vánoční noc je naší první schůzkou s Ním. V noci velikonoční nám ukazuje celou svou lásku. Zve nás, abychom se mu zcela odevzdali.

Marie hned poté, co spatřila odvalený kámen běží k Petrovi a k učedníkovi, kterého Ježíš miloval. „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“ To v tuto chvíli není víra, ale klamání z toho, že nenašla, co hledala.

Nyní začíná běh o závod. Petr a Jan běží ke hrobu. Petr vidí prázdný hrob a lněná plátna, kterými  bylo  ovinuté  mrtvé  Ježíšovo tělo.  Petr vidí, ale nechápe.  Zdá se,  jakoby vše pozoroval jen rozumem.

Druhý učedník vchází do hrobu hned poté. „Spatřil vše a uvěřil.“ Jan vidí srdcem – milující srdce rozumí a věří. Evangelium tím vystihuje důležitou skutečnost. Ve vzkříšení nelze věřit pouhým rozumem. Jak to ukazuje Jan, je zapotřebí zapojit srdce, které miluje a které ví, že je milováno. To Jan v Ježíšově blízkosti na sobě zakusil. Zakoušená láska otevírá víru ve vzkříšení.

Poznáme ve své povaze Petra, či najdeme v sobě i Jana a Marii Magdalskou? Které věci posuzujeme jenom svým rozumem? Kdy se díváme srdcem? Kdy milujeme tak vášnivě jako Marie? Dejme se doprovázet všemi svědky Kristova vzkříšení, aby nám pomohli vejít do tajemství Boží lásky, která vítězí nad nejhlubší temnotou i smrtí.

V Ježíši Kristu je Bůh naším světlem, nadějí, láskou. Neslibuje život bez problémů, bez temnot, ale nabízí nám své přátelství. Velikonoce zůstávají pro věřícího Žida i křesťana pozváním na cestu. Na cestu ke svobodě a životu, na cestu s Bohem. Na cestu, která vede i temnotou a smrtí, ale tím nekončí.
 

  • Pane Ježíši Kriste,
  • vstal jsi z mrtvých a žiješ,
  • proto jsi uprostřed nás,
  • jsi všude, s každým člověkem.
  • Ježíši, naše radosti,
  • dopřej nám žít ve společenství své církve
  • v nepokrytém údivu
  • a žasnout nad tvou přítomností
  • a světlem.

Amen
Píseň z Evangelického zpěvníku č. 341 Veleben   Bůh buď, jeho čin

Zveme Vás na velikonoční shromáždění:
Květná neděle  17.4.                            Rodinné bohoslužby v Boskovicích  - 9.30 hod.K.Rybáriková
                                
Zelený čtvrtek  21.4.                Sederová večeře, M.Zikmund          - 18.00 hod.

Velký pátek  22.4.                           -  9.30 hod.bohoslužby s vysluhováním sv. Večeře PáněK.Rybáriková

Bílá sobota 23.4.                            -  20.00 hod.Velikonoční vigilie

Slavnost vzkříšení Páně 24.4.          bohoslužby s vysluhováním sv.Večeře Páně - v Sudicích, M.Zikmund                  -  8.15 hod.- v Boskovicích, M.Zikmund            -  9.30 hod.
 
Židé při svátku Pesach (Velikonoc) pořádají „sederovou večeři“; slovo seder zname¬ná hebrejsky „řád“ a tato večeře má svůj po staletí ustálený průběh spočívající ze 14 částí. Vedle symbolických pokrmů jsou v ní obsažena požehnání a modlitby, jež tvoří nejhlubší zdroj křesťanské liturgie, zvláště svátosti Večeře Páně.  Vigilie, to znamená bdění. Označuje zvyk připravovat se na nějaký svátek nebo mimořádnou událost, která svátku nebo události předchází, bděním v noci na modlitbách. Matkou všech vigilií je vigilie velikonoční. Podle jejího vzoru se rozšířil obyčej připravovat se i na jiné svátky (např. vánoce a letnice). Vigilie nabývá hlubšího významu, je-li chápána ve světle podobenství o pannách (Mt 25,6) a v duchu výzvy, se kterou se Ježíš obrátil k  apoštolům (Mt 13,35-36).Dále připravujeme ve sboru a seniorátu:

  • Jarní úklid kostela – sobota 16.dubna 2011
  • Školka mládeže ve Veselí 6.-8.května 2011
  • Seniorátní rodinná neděle – 29.května 2011 ve Vanovicích
  • Oslava 70.výročí kostela - 19.června 2011
  • Letní táborový pobyt  9.-16.července 2011

Do poloviny května budeme, jako každý rok vybírat na Jeronymovu jednotu. Jde o zařízení církve, které pomáhá finančně podporovat obnovu a výstavbu církevních budov i nákladného vybavení, jako např. varhan. Věnujme, prosíme tomu náležitou pozornost i dar, který opravdu pomůže. Děkujeme!

  • Ó hlavo plná trýzně,
  • nečekáš na aplaus,
  • kde najdeme tvou cestu
  • z Golgaty do Emaus?
  • Ty skrytý, právě skrytý
  • i ve svém vzkříšení,
  • ba právě i tam zbitý
  • pro naše spasení.

 

  • Nic nevidět než rány,
  • kdo vidíš je, vem roha.
  • Je lépe nevěřit než vidět
  • nadarmo Krista Boha.
  • Ty skrytý, právě skrytý
  • i ve svém vzkříšení,
  • ba právě i tam zbitý
  • pro naše spasení.

Zpěvník Svítá, píseň č.225

Aktuality sboru

Nové číslo farního časopisu Na Rozcestí je na světě.

https://goo.gl/1yZRxm

Obsahuje duchovní zamyšlení faráře Jiřího Bureše, rozhovor s Dagmar Hamalovou o křesťanství a politice, legionářské vzpomínky Josefa Špidlíka ze Sudic a samozřejmě mnoho dalších informací o sborovém dění.

 

Milí přátelé,
ve čtvrtek 10. května je svátek Nanebevstoupení Páně.